Proč mě drtí pocit zoufale promarněného léta?
Jsem lístečkový typ. Zapisuju si na papírky všechno, co chci udělat, další kopec poznámek si dávám do mobilu a pak to jednou za čas hodím – okrasně, s šálkem dobrého čaje, jako by to dělala francouzská spisovatelka ve filmu – do stylového zápisníku. A pak škrtám a škrtám a mám tak lehounce na duši.
A stejně jako úkoly jsem si postupně zapisovala místa, kam chci letos v létě Stellinku vzít. Speciální složka print screenů, kde byl kdejaký influencer, vytržených kousků časopisu a letáčků, plus oněch poznámek… dávala tušit, že tohle léto bude báječné. Hrady, výstavy, restaurace, parky.
Zařekla jsem se, že KAŽDÝ ČTVRTEK pojedeme na jeden výlet z mého seznamu.
Jenže teď si připadám jako Hurvínek, který prohlásil: „No jo, to já si i poručím. Jenže pak se neposlechnu.“
Byly jsme na jednom. A nebylo to ve čtvrtek.
Tady můžete přikyvovat a říkat si, jojo, neposlucha neschopná, vážně to léto promarnila. A já tak i pěkných pár dní fňukala, kazila si náladu v posledních prázdninových
dnech a říkala si, teď, teď to doženeme, ještě týden do konce prázdnin. A zase jsme nejely. A já měla pořád větší a větší vztek, jak mi tohle léto rozteklo jako zmrzlina, že jsme nikde nebyly a nic jsme nezažily, bůůůů.
Dopálená sama na sebe jsem si říkala, že si snad začnu psát na papírky výčet svých negativních vlastností, který nikdy neproškrtám.
A pak jsem hledala nějakou fotku.
Ve slovenských jeskyních, na Dolní Moravě, v pražském židovském městě…
A zjistila, že to léto mělo smysl a viděli jsme toho strašně moc. Místo na výstavu Bandiho na Náplavku jsme ale šli (všichni, jo, celá rodina, aby to nevypadalo, že neumím i/y) do Holešovic na kosmonauty a propluly Dyzajnmarketem. Nejely jsme do Příbrami na důlní vláčky, ale celou neděli jsme se toulaly pražským židovským městem, prošly si Staromák, vecpaly se do plné zmrzlinárny. Zašly (bez chlapa, rozumíme si) jsem na charitativní bazar Be Charity a Cellbes. (A teď už všichni, takže „i“.) Skoro 14 dní jsme se toulali po Slovensku a Maďarsku, jedli žabí stehýnka ve městě, kde byla na náměstí leda tak chcíplá krysa (bez žertů), nosili roušky i v ledových jeskyních kdesi na hranicích a relaxovali na Štrbském plese v Kempinskim. Několik dní jsme strávili na Dolní Moravě, kde jsme nachodili denně minimálně 12 kilometrů, cestou jsme se pak zastavili na zámku Častolovice v zoo (jediný splněný bod letního programu). 14 dní tu byla tchýně a já mohla chystat tento web. Připočtěte, že týden měla Stellinka příměstský tábor na koních a týden pirátský, kde i spala (a my s mužem strávili pár dní v Karlových Varech a viděli během festivalu spoustu filmů). A pochopíte, že si tak mám na co stěžovat.
Možná jsem si neodškrtla všech 28 výletů, ale rozhodně to léto promarněné nebylo. Jen jsem si to musela při prohlížení fotek uvědomit.
Mohla jsem tušit, že 28 zapsaných výletů se mi za jedno léto faaakt nepodaří zrealizovat. Měla jsem se vykašlat na plánování a hlavně na ten pozdější pocit zmaru, jak jsem nesplnila svůj plán. Že jsem si všechno neoškrtla, že jsem se zase neposlechla. Nebo jste snad viděli, že by si Hurvínek lámal hlavu s tím, že něco nedodržel?
Ze života
Čtěte také
Tak už mám taky koronavirus… (a doma tříměsíční miminko)
Zrovna já! Taky si všichni říkáte, že zrovna na vás nedojde? No, měla jsem stejný názor. Dezinfekční gel byl můj velmi intimní přítel a mýdlo jeho snoubenec. Pořád jsem měnila roušky, chodila jen na nejnutnější pochůzky… a přesto. Žolík vytažený, takový...
Jak se bude jmenovat? Od Medarda po Morlora
Jméno pro holčičku jsme měli jasné už tak tři roky před početím. Meda. Medinka se ale rozhodla být chlapcem a nám nezbývalo než hledat jméno chlapecké. Manžela Igora samozřejmě hned napadl…. Igor. Nebo Medard. Podle něj dobré mužské jméno zkrátka musí obsahovat...
Testujeme HiPP ZOO: Tahle smečka vás k sobě vtáhne. A nepustí
Do vany s hrochem, namazat si ruce s kočičkou, jako když si čistí tlapičky, umýt se s kachničkou, známou pro její bělostné peří. Do smečky přidejte ještě lachtana na mytí vlásků a tělíčka, a želvičku, která dětské tělo krásně namaže. Tahle parta k nám domů krásně...
Míša v síti